Velká cena města Úval 2010
Velká cena města Úval
Velkou cenu města Úval mám v paměti zarytou jako perfektně strávenou sobotní chvíli. I když vloni jsem si závod tak moc neužil, neodradilo mě to a příprava v posledních dnech směřovala přímo k tomuto závodu. Již před konáním bylo jasné, že se zde sejde nevídaná konkurence i v mé kategorii.
Jak jistě víte, byla mi odcizena kola a to i včetně závodního, tedy tzv. Drösse. Tento závod se vždy snažím jet na co nejlepší výsledek – je pro mne víceméně prestižní záležitostí a jedním z vrcholů sezony. Díky této skutečnosti se mé vidiny upínali spíše k tomu, na čem závod objedu. Od kamaráda Stýva jsem měl půjčené kolo Author Traction (14,1Kg). Perfektně se na něm trénovalo/trénuje, ale na závod to nebylo to pravé, ořechové. K mému štěstí se mi ozval kamarád, vynikající bajker Tomáš, přezdívaný Ječňák a nabídl mi svého zimáka. Ovšem není zimák, jako zimák. Zimák na Rebě, CrossMaxech, XTR véčkách, XT klikách a šaltru Ultegra vážící pod 10Kg je opravdu porno. Nicméně jsme se domluvili a kolo jsem si před závodem převzal. Už při cestě na metro mi bylo jasné, že je to raketa a že si budeme rozumět.
První vyjížďka se odehrávala po tréninkovce do Řeže. Krásných 35Km. Kolo jelo jako blázen a jízda ze sedla byla radostí. U domu, při jízdě po chodníku se však od zadku ozvala šílená rána. Říkal jsem si, že to byla asi jen šiška, ale nebyla. Prasknul drát! Z kola okamžitě osma a já měl tmu před očima. Kolo bylo odvezeno do servisu a drát byl úspěšně vyměněn.
Ve středu, týden před závodem, jsem si byl (ostatně i jako loni) projet trasu závodu. Byl jsem zvědav, jak se bajk bude na trati chovat. Kola byla obuta do plášťů Specialized FastTrak, které se příjemně odvalovaly a krásně držely stopu. Průjezd tří koleček a nalezení stopy ve mně probudilo naději na perfektní umístění, jen jsem se modlil, aby trať byla suchá i v den závodu.
Budík na nelidskou hodinu zvoní o 106! S těžkým přemlouváním vstávám a mírně snídám. Po chvíli se zabalenými věcmi pádím na metro a hurá k Jirkovi k Autu. Venku panuje neskutečná zima a to mne naprosto netěší. Beru si bundu, ale i tak klepu kosu. Zklamaný z počasí se modlím, aby pláště na rozmoklé trati z předešlé noci držely.
V místě startu už je lidí habaděj. Sundávám bajka ze střechy a vítám se s kamarády. Následně si jedu za mírného deštíku projet rozmoklou trať a hledám další stopy. Ve druhé třetině se dávám do řeči s krásnou bajkerkou – to mi hned dodává úsměv na tváři a bláto házím za hlavu. Neustálé obržďování keramických brzdových ploch mi zajišťuje bezstarostné snižování rychlosti v záludných zákrutách úvalského terénu. Když slyším pípání tepáku stylem – Flákáš se! – loučím se s bajkerkou a pokračuji zahřívacím tempem k cíly okruhu. Zahřátý jsem, teď jen udržet teplotu – beru tedy na sebe ještě jednu bundu a to mi je teprv teplo. Mezitím se rozpršelo a trať dále mokla. Pláště mě však ubezpečily, že s rozumem se to zajet dá.
Na lajnu se začali šrocovat první závodníci a závodnice a to byl povel pro mě, Stýva a Vikina, kteří jeli závod také. Chytli jsme první lajnu! Vikin dodává vtipnou poznámku typu „Hlavně nepíchej“. Krátký úsměv a ozvání se žaludku z nervozity na lajně. Naštěstí jsem se udržel a plně soustředil na startovní výstřel. ULITÝ START! Nervy pracují – druhý start nesmí nikdo pokazit, jinak se sesypu! Start, ozvalo se! Na dlouhých XT klikách mi sjíždí noha z pedálu a ztrácím cenné sekundy! Naštěstí jsem nezpanikařil a ztrátu doháněl už na zavádějící rovině i za následným výběhem. Trochu drzosti při vjezdu na lávku mne posunulo asi o 4 příčky výš. Kopec ze sedla, pláště drží. Předjíždím další lidi. Na tepáku 185 tepů – klidním se a pokračuji tempem dál.
Nohy pracují skvěle a stále někoho předjíždím. Chytl jsem se pána z jiné kategorie, který měl parádní tempo a jel co to dalo. Travnatý sjezd a nájezd na asfalt zvládám bravurně! V tu chváli mne však předjíždí dlouhodobý rival z MTBOBCHOD.CZ Team Martin Adam. Zamykám vidlu a spurtuji za ním. K mé radosti se ho držím. Výjezd kolem šutrů a fandící Honza Jírů mi dodává další síly. Ve sjezdu k potoku však volím riskantnější stopu a Martina předjíždím. Mé srdce plesá i přes 180 tepů! Šup přes lávku, řadím, šlapu! Pouštím Martina před sebe a krásně se vyvážím. Výběh zvládám parádně, naskočení na kolo s menšími obtížemi, ale i tak se stále Martina Adama držím. S otevřenými ústy pokračuji a nejdnou vdechuji něco… něco fuj… Kašlu, dusím se a zvedá se mi žaludek. Zastavuji a soupeři mizí v dáli. Mírně se uvolňuji a po 1:15 se s točící hlavou vydávám na trať. Dokonce mne předjel i kamarád Vikin. Naštěstí mu to uplácím hned výjezdu za lávkou. Po rovině chvilku odpočívám a snažím se dostat do pohody. Mírné napití a politi si krku vodou mne uklidňuje a já opět předjíždím další a další soupeře.
Honza Jíru na mě křičel všelijaké povzbuzující hesla, která mi opravdu dodala „šťávu“. Vjíždím do druhého okruhu a odhazuji totálně zablácené brýle. Jirka mi hlásí ztrátu na Martina 1:30 a já jsem dostal ránu přímo do srdce mého sebevědomí. To mě však ještě více nakoplo, polil jsem se a kulil jsem to po lese. Nohy jely neuvěřitelně! Takovou „pohodu“ jsem ještě neměl! Nové tréninkový plán, který jsem jezdil v průběhu srpna se osvědčil – to mě těší.
Třetí okruh byl taktický. První polovinu jsem se vyvezl za jezdcem týmu SK Říčany, tomu jsem však na asfaltovém stoupačku nastoupil a on mi nedokázal odpovědět.
Dojezd do cíle a smíšené pocity, které se mi honí hlavou mi ani nedovolují oddechnout.
Cítím se mizerně za tu mouchu, nebo co to bylo X Cítím se skvěle, díky těm nohám a té pohodě, taktickým hrátkám. Popravdě nevím, co si myslet ani teď.
Nakonec to bylo 8. místo, které je pro mne spíše zklamáním, můj cíl bylo 5. místo. Nebýt té mouchy, určitě by padlo! Na kdyby se nehraje a tak mi 8. místo stálo za zamyšlení. Uvědomil jsem si, že jsem byl pouhý kousek za Mistrem ČR v XC a dalšími závodníky jezdícími ČP a podobně. Tento výsledek mne ještě více nemotivoval na příští rok, kdy chci vyjet bednu. K této bedně vede neskutečně dlouhá cesta, ale věřím, VĚŘÍM, že se to už musí povézt.
XC ÚVALY - 8. místo v kategorii
TM: 00:47:07
AV♥: 169
MX♥:187
Poděkování: Doprovodný tým (Mamka - fajn zázemí, jídlo, podpora; Jirka: perfektní zázemí, podpora, časomíra); Honza Jírů, Klokan za fandění a spoustě dalším (doufám, že jsem na nikoho nezapomněl a pokud ano, nezlobte se prosím :-))
Informace o závodě: ZDE
Výsledky: ZDE (moje kategorie - 3 kola)
Fotky: ZDE
Video: ZDE
Zdroj: triprozdravi.cz
©Pájan